CO JE POTRAVNÍ DAŇ NA ČÁŘE ČILI AKCÍZ?
Okolo tzv. uzavřených velkých měst Rakouska-Uherska jako byly např. Vídeň, Praha, Brno, Lvov, Krakov, Linec a další byla vytvářena od 25. 6 .1829 tzv. Potravní čára. Tato fungovala jako kontrolní stanice na všech hlavních přístupových cestách do města. Pokud přicházející nesli určité potraviny, museli za ně zaplatit stanovenou daň. Bylo tak předcházeno přeceňování hůře dostupného zboží na městských trzích. Pokud někdo jen městem jen procházel a zbožím se prokázal i při odchodu z obce, byla mu proti potvrzení daň vrácena.
"Městiště" neboli nesprávně "Akcíz" byla povětšinou budova, někdy se závorou, kterou hlídal příslušník Finanční stráže na frekventovanějších místech 24 hodin, na méně frekventovaných jen přes den. Mimo tyto stanoviště byly boční cesty označovány tabulkou proti případnému vniknutí do města "omylem".
12. prosince 1919 se příslušníci střežící PDNČ oddělili zákonem od Finanční stráže a nadále spadali pod Důchodkovou kontrolu. Nadále však platilo, že na městiště byli přidělováni starší příslušníci FS nebo případně příslušníci FS po zranění, které jim již neumožňovalo náročnou práci na hranicích.
V Brně byly pro PDNČ stavěny zprvu honosné budovy, jako například na ulici Vídeňská, posléze, zvláště po vzniku Velkého Brna v roce 1919, kdy se hranice města posunuly až za okrajové čtvrti, stavěli budovy skromnější. Přesto na brněnské vláda RČS roku 1921 pamatovala příspěvkem 2 miliony Kč na stavbu těchto městišť.
Potravní daň na čáře byla v Protektorátu Čechy a Morava jako zbytečná zrušena 28. května 1942, na Slovensku až k 1. červenci 1944. Po osvobození již nebyla obnovena.